Jen tři jednoduché kroky k opravdu dobrému naočkování dřeva hlívou.

Volba a příprava dřeva pro pěstování hlívy je stejná pro veškeré druhy očkování. 

Potřebujete listnatý špalek (zdůrazňuji "listnatý") o průměru alespoň 20 cm. Dřevo menšího průměru totiž snadněji vysychá a to se hlívě nelíbí. Délka není důležitá, ale obvykle se krátí na 50 cm (to abyste se při očkování moc nedřeli). Zvolte dřevo čerstvé a zdravé. Pod pojmem čerstvé dřevo rozumějte nanejvýš několik měsíců od poražení. Nepoužívejte dřevo staré, suché, nahnilé nebo bez kůry. Špalek namočte na dva dny do vody ať se pořádně nasaje. Podhoubí se pak nemusí trápit v suchém dřevě. Lépe se ujímá a rychleji se rozrůstá. Pařezy máčet nelze, ale nevadí. Většinou jsou od zeminy vlhké dost. Občas se píše o nutnosti ponechat dřevo 3 měsíce odležet. Považuji to za pověru a  nepřikládám tomu velký význam. Mé zkušenosti ukazují, že hlíva roste bez problémů i na dřevě zcela čerstvém. Některé houby jsou vybíravé ohledně druhu dřeva, hlíva ústřičná však není.

1. Dřeviny nevhodné: veškeré jehličnany, akát dub, hruška, jasan a všeobecně peckoviny s výjimkou třešně
2. Dřeviny vyhovující: jabloň, třešeň, vrba, lípa, olše, jeřabina, javor, habr
3. Dobré dřeviny pro pěstování hlívy: ořešák, buk, všechny topoly včetně osiky, bříza

 Očkovací metoda "tří kroků" kolíčkovou sadbou

• Potřeby pro očkování: vrtačka, vrták 8 mm, kladivo, obyčejná svíčka. Kolik kolíčků budete do špalku očkovat? Poradí vám ►Tabulka spotřeby očkovacích kolíčků.
• Vyvrtejte celoplošně do dřeva otvory o průměru 8 mm. Hloubka o 3-5 mm větší než je délka očkovacího kolíčku (kolíčky z mé výroby mívají dvě délky - buď 25 nebo 35 mm).
• Očkujte po celém povrchu dřeva. Ano, čtete správně - tedy i na té straně, která se nakonec ocitne pod zemí. Obvykle se vrtá z boku, přes kůru.
• Vzájemná vzdálenost otvorů 10 až 15 cm. Není potřeba rozteče nějak přesně měřit. Jde hlavně o to, aby byly dírky po povrchu špalku rozmístěny rovnoměrně.
• Očkovací kolíčky opatrně zatlučte až na dno vyvrtaných otvorů, měly by být "utopené".
• Zapalte obyčejnou svíčku a kolíčky zakapejte voskem (neshánějte žádný speciální vosk, obyčejná svíčka je nejlevnější a nejdostupnější řešení). Už víte proč mají být kolíčky pod povrchem? Vosk se tolik nerozlévá po kůře a vznikne vosková zátka. Ta je důležitá, protože chrání podhoubí před vyschnutím a škodlivou havětí. 
• Očkujete-li pařez, dírky pro kolíčky vrtejte jen ze severní strany a co nejníže u země. 

Je naočkováno a můžete špalek uložit k prorůstání podhoubím. Najděte si místo, kde je stín a vlhko (pod keři, v živém plotu, na severní straně domu...). Špalek zakopejte polovinou do země.  

Někdo dává špalky nastojato,

a někdo zase naležato.

Podle mne je to vlastně jedno a je to jen otázka zvyku. Trvalý kontakt se zeminou zajistí špalku vláhu, kterou podhoubí tolik potřebuje k životu. Zalévejte! 

Při očkování na podzim a v zimě se postupuje podle ►tohoto návodu.

První úroda se obvykle dostavuje až následujícím rokem po naočkování. "Rychlené" špalky ze zimního očkování však někdy zaplodí ve stejném roce. Nezapomeňte zhruba od října občas na své hlívovníky juknout. Včas naočkované špalky hlívy bez problémů přezimují venku. Většinou k přezimování nepotřebují speciální ochranu, ale pokud vám to nedá, zazimujte je podobně jako růže - chvojím, slámou, listím...

Výhoda pěstování na dřevě spočívá v tom, že hub se dočkáte řadu let po sobě.  Tvrdá dřeva plodí déle než měkká; větší špalky plodí více let než malé. Nevýhodou je, že dlouho trvá než se dočkáte první sklizně hlívy (obvykle rodí až následující rok).

► Chci odměnit dobré návody na pěstování hlívy částkou 100,- Kč (odkaz směřuje do platební brány)