► MODERNÍ PĚSTOVÁNÍ HLÍVY NA LISTNATÝCH PAŘEZECH PŘÍMO V TERÉNU

Od začátku mého vlastního pěstování hlívy v roce 2009 mne provází lákavá představa - připravovat si přímo v terénu vlastní hlívová místečka. Procházet krajinou a přitom očkovat listnaté pařezy. Chystat si na dlouhou řadu let své tajné zdroje hlívy ústřičné. Využít dřeva pařezů, které zdarma nabízí sama příroda.

Pěstební postup je velmi jednoduchý a ověřený v praxi. Upozorňuji, že tato metoda očkování je použitelná pouze v době teplé vegetační sezóny, tj. od konce dubna do začátku září. Ani dříve ani později neočkujte. Vyhlídněte si čerstvý, nanejvýš rok starý listnatý pařez. Většina dřevin se pro pěstování hlívy hodí. Vyhněte se však dubu, akátu, hrušce, švestce, jasanu a všem jehličnanům. K naočkování pařezu budete potřebovat ►zrnitou sadbu, malou zahradnickou motyčku a vodu. 

Nejdříve odkopejte zeminu podél kořenového náběhu. Hloubka jamky či žlábku by měla být okolo 10 cm. A teď pozor, velmi důležitá věc! Musíte odstranit kůru z kořenu. Jde to obvykle snadno. Kůra je na kořenech pod zemí slabá a špičatá motyčka se k tomu účelu dobře osvědčila. 

Zrnitou sadbu v sáčku rozmělněte a nasypte do jamky. Dejte si opravdu záležet, aby se zrnka dotýkala přímo dřeva kořenu. Mezi dřevem a sadbou nesmí být žádná překážka v podobě kůry a nebo zeminy. Jen tak podhoubí rychle vroste do dřeva.

Opatrně zasypejte odkopanou zeminou. Dbejte, aby se sadba se zeminou nepromíchala. Utlačte a zavlažte vodou z láhve.

Po vašem odchodu nemusí nikdo tušit, co se u pařezu odehrálo a jaký poklad skrývá. Čerstvá zemina na sebe upozorňuje a proto doporučuji celé "místo činu" zamaskovat hrabankou a dalšími přírodninami. Takový zákryt nejen kamufluje, ale také zabraňuje výparu vody. Trvalá vlhkost zeminy je pro podhoubí hlívy životně důležitá. 

Celou vegetační sezónu bude podhoubí vrůstat do dřeva pařezu a zesilovat. V létě tedy plodnice hlívy určitě nečekejte. Jestliže se však podhoubí ujme, pak se mohou první vlaštovky v podobě plodnic objevit už na podzim v roce očkování, obvykle od října do listopadu. Taktéž v dalších letech se hlívy objevují na podzim, zřídka i na jaře.

Podhoubí hlívy žije ve dřevě několik let až do úplného rozložení pařezu. Očkování sadbou se tedy nemusí každoročně obnovovat. Je významnou výhodou, že podhoubí obsadí nejen vlastní pařez, ale rozroste se i do kořenů. A to představuje větší množství dřeva, než si často umíte představit. Plodnice hlívy se tak v následujících letech mohou objevovat i opodál pařezu ve směru kořenových náběhů.

Pár praktických postřehů z praxe:

• Metoda je použitelná jak na zahradě, tak i v terénu. Pokud očkujete v terénu, vyhlídněte si pařez tak blízko svého bydliště jak to půjde. Na podzim budete muset třeba i několikrát kontrolovat, zda už hlívy rostou. Blízkost pařezu je pak výhodou.
• Na lesních pasekách si naočkovaný pařez nějak označte. Přes sezónu paseka zaroste buření, budou na ní vysázené nové stromky a celkově bude na podzim vypadat jinak než na jaře. Paměť není neomylná.
• Máte-li na výběr pařez zastíněný nebo osluněný, vždy zvolte ten ve stínu.
• Při dobrém zákrytu hrabankou a zastínění pařezu např. rostoucí trávou je metoda bezzávlahová (ověřil jsem osobně v suchém létě 2018). Kořeny totiž zasahují hluboko a vzlíná jimi voda. Obecně jsou pařezy odolnější proti vyschnutí než polena. 
• Množství sadby potřebné pro tuto metodu se těžko odhaduje i mně jakožto odborníkovi. Asi nezbývá než očkovat po vzoru krále ze známé pohádky - "přiměřeně, přiměřeně".
• Možná jste poznali, že tato metoda je vlastně šikovná úprava mého ►spodního očkování. 

► Chci odměnit dobré návody na pěstování hlívy částkou 100,- Kč (odkaz směřuje do platební brány)